(Iva čte z přípravku na čištění.)
Iva: Odstraňuje i ty nejodolnější skvrny. Káva, čaj, čokoláda, krev, tráva, borůvky, mastnota, červené víno, mazut. Zdá se že Ozzák vyvinul něco odolnějšího.

(Tomáš a Ozzák se hádají, kdo je lepší otec.)
Ozzák: Ve dvaadevadesátým na Rockfestu byla nejmladší účastník.
Tomáš: Tys ji vzal v jednom roce na Rockfest?!
Ozzák: Ále pila jenom desítku.

Ozzák: Naučil jsem ji chodit...
Tomáš Pacovský: To jsem jí naučil já!
Ozzák: Na koncerty!

(Saša čte úkol do matematiky.)
Saša: Jak dlouho se může doma válet podprůměrný zpěvák který za totality vydělával pětinásobek průměrné mzdy a ukládal je na dvouprocentní urok na valutovém účtu? No a já jsem se mámy ptala kolik byla ta mzda.
Iva: No a kolik?
Saša: Prej prd.

(Tomáš skládá pohovku.)
Tomáš: Ivuško... co může znamenat finsky imbus?

(Saša čte z vietnamského diskuzního fóra)
Saša: Já rád bych nejen koukat, ale i dotýkat. Jak to myslí?
Iva: Sašo, neboj, určitě tam bude i něco lepšího. No hele, třeba támhle. Ona tak hezká, až já hned brečet. No vidíš.
Lexa: Ono brečet má ve vietnamštině víc významů.
Saša: Já zabrečet čtyřikrát za sebou.
Lexa: Tak to ti hned vysvětlím.
Iva: Ne!
Saša: Mně moc líbí tvůj vodní hlodavec. Asi jsem jim fakt sympatická.

(Pán přišel do obchodu a chce CD od skupiny Chinaski.)
Marcela: Pán tady čeká na ty Chinaski.
Ozzák: Nasrat!

Iva: Lexo, co tady děláš?
Lexa: Pučil jsem si klíče od kámoše.
Iva: Ozzák by neměl mít vlastní klíče.

Tomáš: Žádám vás jako otec tady Ivy. Sundejte si kalhoty, ať víme, na čem jsme.

Ozzák: Ten, kdo vymyslel značky, ten to neměl v hlavě v pořádku.
Lexa: Moje řeč. Možná to byl ten, co vymyslel pravou a levou.

Lexa: Pane Ozzáku, vždyť já jsem skoro jako váš syn.
Ozzák: Kdybych někdy měl syna, budeš to ty, Lexo.
Lexa: Tak mě adoptujte.
Ozzák: Budeš chodit pro pivo?
Lexa: Jasně a klidně za svý.
Ozzák: No tak běž, synku.
Lexa: Díky, táto.

Lexa: Ahoj, tati.
Ozzák: Pojď sem, synu. Vzdej poctu tady Divišovi, mučedníkovi pravidel silničního provozu.
Lexa: Diviš... to je hezký jméno pro slepici.
Ozzák: Pojmenoval jsem ho podle výrazu, který měl, když jsme se seznámili.

Tomáš: Teda, Danieli, jak jste mluvil o té péči o umírající v hospicu a rozplakal se u toho. Přísahám, já jsem vám to normálně věřil.
Daniel: Použil jsem metodu Stanislavského. Vciťování. Nedávno mi zemřela želva.
Tomáš: Jo, tak proto jste mluvil o jejích posledních lístcích salátu. Jasně.
Marcelka: A jak slečna Eva mluvila o tom smutném pohledu pejska bez nožičky, tak to jsem zas málem plakala já.
Tomáš: Také vciťování?
Eva: Ano, brášku srazil autobus.

Iva: Marcelko, ke kytkám ho nepouštějte. Buďto se z nich snaží něco ubalit nebo je sní.

Ozzák: Svět je najednou úžasnej. Jako když je člověk vožralej. Ale ne z piva, z něčeho jinýho, nádhernýho. Jaro je, jako když v hospodě otevřou okna. Nebo vytřou hajzly a do mušlí daj takový ty barevný mejdlíčka, víš. Jaro je, jako když se ráno probereš po mejdanu, všichni spěj, ale pořád hraje hudba.

Lexa: Ještě, že mám tohle. (pohladí počítač)
Ozzák: V tý krabici jsou ženský?
Lexa: Tam v podstatě není nic jinýho.
Ozzák: Jaký?
Lexa: No všecky. Stačí napsat wwwchcizenskoucz a pak se vám otevřou tady tyhle rubriky.
Ozzák: Vášeň. Chtíč. Plastový okna.
Lexa: To je jenom reklama. Ale těch rubrik je tam spousta, vidíte? Kamarádka hledá kamarádku. Nezávazný flirt. Jen vážně.
Ozzák: Co znamená Přijdu hned? To jsou jako na obědě?

Ozzák: Jakpak se jmenujou tyhle kytky?
Marcelka: Růže.
Iva: Marcelko, ke kytkám ho nepouštějte. Buď se z nich snaží něco ubalit, nebo je sní. Posledně mi takhle spořádal čtyři truhlíky tulipánů. Uvařil z nich cibulačku.

Marcelka: Budete mi tam muset sáhnout vy.
Ozzák: Kam?
Marcelka: Do zadní kapsy pro ten pilník.
Ozzák: Já vám mám sahat na zadek?
Marcelka: Máte něco proti mému zadku?
Ozzák: Ne, ale pro něj nemám taky nic.
Marcelka: Hulváte!
Tomáš: Ozzáku, chovej se slušně a sáhni Marcelce na zadek.

psycholožka: Dobrý den, jsem psycholog z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
Lexa: To děláte záslužnou práci. Policie páchá spousty zločinů.
psycholožka: No to ne, policie ty zločiny přece vyšetřuje.
Lexa: Je to začarovanej kruh.

Ozzák: Marcelko, ten leknín co tady útočí mám utřít nebo počkáte až bude válka koček?
Marcelka: Prosím?
Ozzák: Rusové mají jeleny a jeleni hlídají konev.

Ozzák: Neexistuje nemoc, kterou by nedokázal vyléčit půllitr Ferneta. Bolí mě noha, dám si Fernet. Je to v pohodě. Bolí mě hlava, dám si Fernet a je to zase v pohodě. Bolej mě játra, tak si ho nedám. Fernet léčí všechno.

Ozzák: Stejně si myslim, že Indiáni mají pravdu. Fotky kradou duše. Nebo to bylo opačně? Fotky mají pravdu, Indiáni kradou duše... Indiáni kradou fotky.

(Simona telefonuje své matce, aby zjistila, ve kterých pornofilmech hrála.)
Simona: Mami? No nazdar. No je to tady. Pěkně jsi mi zavařila. No prosím tě můžeš mi aspoň říct, ve kterých těch filmech si hrála? Co? Jak, že si to nemůžeš pamatovat. Ach jo. Tak já ti budu číst názvy a ty mi říkej, jo? Čaroděj ze země koz. Hotel Mokrá Hvězda... ten ne, jo? Předkožka na rozpálené plechové střeše. Dvanáct rozdělaných mužů... ježíš marjá to muselo bejt maso. Tři podbřišky pro Popelku. Tam taky, jo? Třicet přírazů majora Zemana. Cirkus Hulberto. Mami, jak mám vědět jestli tam byli medvědi.

Ozzák: Filmy mě nuděj. Člověk si na hodinku schrupne nebo si vystojí frontu na pivo a vrátí se, tak už neví, která bije.

Lexa: Znáte to. Takový ty filmy, málo děje, hodně holek, málo oblečení.
Ozzák: Tohle? Lexo zbláznil ses? Copak nevíš, že tyhle filmy způsobujou hluchotu a vysychání míchy? To řikala už moje babička, hochu.
Lexa: Ale tohle je Barunčina zahrádka, vždyť tam je ta legendární soulož v Babiččině údolí. Jestli to Voráček uvidí dřív než já, tak budu poslední ve třídě, kdo to ještě neviděl.

Marcelka: No to je nádhera. Samý Bergman. Některé tituly neznám ani já. Třeba Hluboké hrdlo.
Ozzák: A ten je teda vynikající!
Marcelka: Ale ten váš známý není moc pečlivý. Taková krásná sbírka a tolika chyb v názvech. Třeba tady: Feny a Alexandr. Místo Fanny a Alexandr. Anebo tady má místo Šepoty a výkřiky, Šepoty a výstřiky. To zní jakoby to bylo o hasičích.
Ozzák: To je o hasičích.

Marcelka: Hubnutí je moje vášeň. Kdybych celý život nedržela diety, víte jak bych vypadala?
Ozzák: Dobře?

(Tomáš a Ozzák jedí gigantickou klobásu.)
Iva: A uvědomujete si, že z jedný takovýhle klobásy by se najedla jedna somálská vesnice.
Tomáš: Nenajedla, protože těm giganta nesvěřili...

Ozzák: To nejsou špeky, brácha. To je maxigigant telecí. Nechtěli mě s ním pustit do tramvaje, dokud mu neštípnu lístek.
Iva: To si to ani neohřeješ?
Ozzák: Prosímtě, víš jak je ohřátej? V tramvaji bylo pěkně narváno.
Iva: Strejdo, jak můžeš? Zrovna když táta začíná žít zdravě. Co by udělal alkoholik, kdybys před něj postavil flašku vodky?
Ozzák: Poděkoval?

Iva: Lexo, můžeš dát tu ruku z mojí nohy?
Lexa: Promiň, já si to splet.
Iva: Jo? A s čím jako?
Lexa: No se svou.

Marcelka: Tohle jsou speciální švýcarský pilulky na hubnutí. Jsou fantastický. Bere je i Madonna.
Tomáš: Aha, já budu brát ty prášky a kila půjdou dolů?
Marcelka: Přesně! A s nima i vlasy. Ale na ty jsou tyhle druhý. Po těch vlasy dokonce rostou, akorát jsou po nich halucinace. Ale to řeší tyhle šumivý. Ta lékárnice říkala, že po nich lidi někdy zvracej, proto jsem vzala i tyhle proti nevolnosti. Ty teda brala moje kamarádka a děsně po nich zrudla v obličeji, proto tato pleťová maska, ta je výborná.
Tomáš: A po tý se mi noc nestane?
Marcelka: No píšou tam něco o alergické reakci, ale na to spolehlivě zabírají tyhle červený. Ale Tomáši, s nima opatrně, jen jeden denně, jinak budete mít strašný závratě. Já teda tyhlety neberu, protože se po nich malinko přibírá.

Tomáš: Ozzáku pohlídáš děti?
Ozzák: Když mi s tím Iva, Saša a Lexa pomůžou.

(Tomáš je zdrcený z toho, že Iva se už chystá na 1. sex)
Tomáš: Existuje vůbec nějaký způsob, abych tomu zabránil?
Simona: Tomáši, jsou jen tři věci, který se můžou postavit mezi šestnáctiletou holku a první sex a otec to není.
Tomáš: A co teda?
Simona: Zaseklej zip, předčasná ejakulace a smrt.

Ozzák: Hele, vaši rodiče mi dali tu… zodpovědnost. Musím bohužel zavíst přísnej režim. Přesně v šestnáct hodin nula nula mi přinesete horkou vodu na grog. Hrnek a rum tady mám… přesně v osmnáct hodin nula nula zavírám, odcházím ke Krocanovi. Vy můžete se mnou, ale pozor! Přesně v deset hodin teda ve 22:00 musíte bejt doma, protože bude volat brácha. Pak máte osobní volno, ale přesně v jedna hodina nula nula pro mě musíte přijít ke Krocanovi a vodnýst mě domu. Jasný?
Lexa: Páni, povedu pana Ozzáka z hospody. To je můj druhej největší sen. Ten první je...
Iva: Na ten rovnou zapomeň, Lexo.

Milda: Co to slyšim, co to slyšim? Pípo, ty máš ňáký sviště?
Simona: Ale jo, jeden nebo dva tam budou. Ale už trénujou výlet z hnízda skokem plavmo.

Lexa: No jo, v obchodech. Ale tam neberou každýho.
Iva: Každýho ne. I ty u nás můžeš pracovat. Jsi student? Nevíš, kolik je minimální mzda? Dokázal jsi přečíst tenhle inzerát? Supermarket Harold tě uvítá ve svém týmu. Nabízíme pozice - operátor hotovostní přepážky, kosmetik rychle se kazícího zboží, skladník.
Lexa: A co já?
Iva: Máš kliku, berou i postižený.

Tomáš: Nevíš, kde jsou kleště?
Iva: Oddělení domácích potřeb, třetí regál.

(Lexa sbírá informace o Ježíšovi a přišel k Ozzákovi.)
Ozzák: Na, tady máš. Jesus Christ Superstar. Myslím, že nic jinýho zatím nevydal.

Lexa: To byl ostrej týpek, ten Ježíš. Přibili ho na kříž, on přežil a vrátil se - jako terminátor.

(Iva se hádá s Tomášem o darcích.)
Tomáš: Ivuško tobě jsem měkký dárky taky vždycky nedával.
Iva: Jo, poslední tvrdý dárek jsem dostala v sedmi. Vysavač! Řekl jsi mi, že to je sloníček pomocníček a od té doby musím luxovat.

(Lexa přijde k Pacovským do bytu.)
Lexa: Chtěl jste se mnou mluvit pane Pacovský?
Tomáš: Posaď se Lexo.
Lexa: Jé už přišly ty dárky, super.
Tomáš: Ano, dárky přišly Lexo, ty dárky které jsi objednával. Můžeš mi prosímtě ukázat, kde se na tom mém seznamu, vyskytuje parní sauna?
Lexa: (ukáže na něco v seznamu) Tady, hned pod vačicí, tu fakt neměli...
Tomáš: Já tady nevidím parní sauna, já tady vidím zimní bunda.

Ozzák: Já myslím že se kvůli tomu loni nadělal zbytečnej poprask.
Tomáš: Brácha pod tím stromem umřel František Palacký, přinesl jsi ho i s pamětní deskou a byl to dub!

(Iva si prohlíží vánoční stromek.)
Iva: Letos si vybral správnej strejdo.
Ozzák: Vzal jsem jen špičku zbytek musel zůstat na Staromáku.

(O internetovém bankovnictví.)
Tomáš: Marcelko, tady si prý můžu nastavit, aby mi při každém pohybu na kontě došla smska.
Marcelka: Ano.
Tomáš: A nastavuje se to kde? Příkaz k úhradě, trvalý příkaz, nebo nastavení?

Tomáš: Loni ten CzechTec byl u Mildovy chaty, takže o něm ví svý, tehdy přišel o sluch. A když se technaři dozvěděli, kdo na ně zavolal policii, tak i o zuby.

Marcelka: Tomáši, nedělejte z toho takovou vědu, Iva prostě jela na hudební festival.
Tomáš: Vy tomu říkáte hudba?

Tomáš: Chybí mi teplé lidské slovo.
Ozzák: Třeba párek.

Ozzák: Já bych chtěl to vaše speciální pivo, poslyšte, opravdu je z bojovejch sobů? Jo ze syrovejch bobů, aha. Tak teda dvanáct. Né lahví, beden!

Ozzák: Chybí nám tu spousta důležitejch věcí.
Marcelka: Třeba to nový CD Ewy Farný.
Ozzák: Říkal jsem důležitých.

(Tomáš dostane od Marcelky nový účetnický program.)
Tomáš: Jé! Alexis 2008. Doporučuje Islandské ministerstvo financí a Viktor Kožený.

(Marcelka čte Tomášovi Ozzákovo učetnictví.)
Marcelka: Osumkrát malá hydra.
Tomáš: Lucie Vondráčková osum.
Marcelka: Pětkrát hřib satan.
Tomáš: Honze Nedvěd pět.
Marcelka: Třicetkrát drátěnka.
Tomáš: Ewa Farna třicet.
Marcelka: To nechápu...
Tomáš: Rovnátka.
Marcelka: Patnáctkrát plešatá nuda.
Tomáš: Dan Landa patnáct.

Ozzák: Já nevim proč, když jsou ti Tibeťáci tak utlačovaný, proč se nedomluví s nějakou velkou zemí, aby je chránila. Třeba ta Čína je docela blízko.

(Iva přijde s Tibetskou vlajkou.)
Iva: Tati, můžu to tady vyvěsit?
Saša: Zkoušeli jsme to ve škole, ale tam nám ředitel řekl, že na gymnáziu nemají lidská práva co dělat.

(O účetním systému Helenka.)
Marcelka: Jéžiš, to to trvá... Zoran má Alexis 2008, to byste viděl fofr. Zvládá i kreativní účetnictví, napíšete si, jakou chcete ztrátu a on už se o všechno postará.

(Ozzák trénuje scrabble aby vyhrál lístky na Rolling Stones.)
Tomáš: Ozzáku, vždyť sis vzal v práci volno, abys mohl trénovat scrabble.
Ozzák: Já trénuju. (Vstane z gauče a ukáže se, že ležel na slovníku celosvětové scrabblové asociace.)
Tomáš: Počkej, ty si myslíš, že se to naučíš, když na tom budeš ležet?
Ozzák: Ve škole to fungovalo.
Tomáš: No, školu jsi nedodělal.
Ozzák: Kvůli zemáku. Zkoušel jsi někdy nacpat pod polštář celej globus?
Tomáš: Počkej a to je tvoje jediná učební metoda?
Ozzák: Ne! Ke svačině jsem si uvařil písmenkovou polívku.
Tomáš: No, promiň, že jsem chvíli považoval za nejhloupější učební metodu spaní na slovníku.
Ozzák: Ale znám daleko víc písmen než ráno.
Tomáš: No, tak se ukaž (vysype ze sáčku písmena) B, Ň, X, S Q? Brácha, z čeho jsi dělal tu písmenkovou polívku?

hlas z televize: Jejich tempo je rozumné. Jejich revírem je přechod pro chodce. Jejich zbraní je pokutový blok. Jsou tady. Zebra 11.

Ozzák: Taky si pamatuju, že byly otevřený zahrádky a kvetl chmel.
Iva: To proto, že byla výjimečně teplá zima.
Ozzák: Taky si pamatuju, žes na tý oslavě neměla ještě vůbec žádný kozy!
Iva: No dovol?!
Ozzák: No, tak promiň, prsa!

Marcelka: Představa, že váš bratr cokoli organizuje, je sama o sobě absurdní.
Tomáš: Absurdní je, když se probudíte v Popradu a vedle vás leží medvěd.

(Ozzák si dal skleničku bráchovice a omdlel.)
Simona: Prostě přijal moc alkoholu a aby ho dokázal všechen zužitkovat, utlumil všechny ostatní funkce.

(Ozzák přijde z pokoje s jinak barevným oblečením.)
Ozzák: Kdo mi vyměnil moje věci za barevný?
Marcelka: Je sobota, prala jsem.

Iva: Sašo, ty ses nepřezula? Ozzák tě zabije.

(Ozzák a Lexa si poslechli CD 'Objevte své lepší já' a teď spolu vznešeně debatují.)
Lexa: Já bych zas rád zušlechtil interiér své duše, a proto jsem se rozhodl věnovat studiu klasické latiny a řečtiny.

(Ozzák vysvětluje lékařské schopnosti rumu.)
Ozzák: (ukáže na R) Rychlá (ukáže na U) univerzální (ukáže na M) medicína.

Emil Hácha: (Zpívá) Hácha! Jsem Emil Hácha! Celej den špekuluju, co zas dneska spáchám. Diví, Beneš se diví! Z Londýna na mne jenom vyčítavě civí! Mnichovská dohoda, jo to je pohoda! Rád pravicí máchám! Jsem Emil Hácha!

(Ozzákovi zemřel jeden z jeho nejlepších přátel.)
Ozzák: Ještě před čtrnácti dny psal z Islandu, že se vrací domů.
Tomáš: Fakt? Tácek z Islandu si nepamatuju.
Ozzák: Protže ho listonoška odmítla dát do kabely... velrybí kůže holt trochu smrdí, nó. Tak jsem pro něj musel na poštu. Hm, tady, Líbal píše, že dorazil minutu po votvíračce, udělal svejch čtrnáct kousků. Pochváli pivo, že prej na Islandu čepujou chcánky, protože ledovce jsou možná ideální na chlazení, ale lišejníkem chmel nenahradíš. Dopil a bylo po něm. Krásná smrt. Jó Prase uměl žít... i umřít. Tak, na Prase.

(Tomáš si myslel, že 'únosci' Ivě něco udělali)
Tomáš: A kdo jsou tihle dva?
Iva: To jsou Vasil s Abdulem, produkční.
Tomáš: A nic ti neudělali?
Iva: Né, ukázali mi, kde se točí ESO a byla jsem v šatně Borhyový. Víš, že je bruneta? Má celou šatnu plnou paruk...

(Lexa je v televizi. Má rozostřený obličej.)
Redaktorka: Dopadli jsme velitele gangu, který již několik dní krade dopravní značky. Slíbili jsme, že jeho totožnost bude utajena.
Lexa: Čau, já jsem Lexa.
Ozzák: Zavolejte Aleše Brichtu! Chci se vyzpovídat Iva: Přece se nemusíš koukat na kdejakou popovou vykopávku.
Tomáš:To doufám nenarážíš na mě.
Iva: Ne, tvoje písničky už nikdo ani nepamatuje Iva čistí pohovku
Iva: Víš kolik se v ní nasáklo sajrajtu?
Tomáš:Tohle říkáš vždycky když jí čistíš.
Iva: Tak teď to říkám naposled
Tomáš: Vážně?.
Iva: Jo, protože jí čistím naposled

Hádají se o to, kdo lépe vychovával Ivu.
Ozzák: Odvedl jsem jí první den do školy.
Tomáš: Ale až v říjnu!

Lexa: Co to je, pane Ozzáku?
Ozzák: Nic co by měly vidět dětský oči.
Lexa: Porno, super

Lexa se učí roli Ježíše
Lexa:Jsem Ježíš. Má s tím někdo problém?

Iva chce jít do tanečních v krátkých šatech.
Saša: Táta tě zabije!
Iva: Lepší být mrtvá než hnusná, ne?

Tomáš vyprávěl, že mu Vlastimil Harapes říkal "Nula". Za nějaký čas Vlastimil Harapes příjde do obchodu.
Vlastimil Harapes: Dobrý den, je tady Nula?
Iva a Marcela: Vzadu!
Tomáš předvádí Vlastovi svůj tanec.
Vlastimil Harapes: Bohužel...

Ozzák: Vrtá ti chleba sépie!
Marcelka: Ale Ozzáku, co to blábolíte?

Iva, Lexa a Saša se dívají na porno, ale Saša si zacpe uši a začne si zpívat, aby to neslyšela. V tom příjde Tomáš.
Tomáš:No, Ivo! Co to má znamenat?!
Iva:Ale tati, to není vůbec, jak si myslíš!
Tomáš: Ano, to je úplně jinak, že? Moje vlastní dcera se tady s puberťákem od vedle dívá na porno! A Sašo? Ty jim k tomu ještě zpíváš?

Tomáš: Ozzáku, jak to, že nejsi v krámě?
Ozzák: Mám polední pauzu.
Tomáš: Vždyť je půl pátý!

Marcela udělala Tomášovi řízek s bramborovou kaší.
Tomáš: Vynikající, Marcelko! Vynikající! Jako od Bohdalky...