(Tomáš přijde do obchodu)
Tomáš: Zdarec jak sviňa Marcelko!
Marcelka: Tomáši?
Tomáš: Oprašuju si Moravštinu.
Marcelka: Ale proč?
Tomáš: Kvůli tomu koncertu v Lidečku. Aby zase na mě nepořvávali Moraváci pakuj dom Pražáku, jako ve Zlíně. To bylo velké ponaučení Marcelko, velké.
Marcelka: To sem ráda.
Tomáš: Za ta léta v branži jsem zapomněl že Morava potřebuje přípravu, aby člověk nevypadal jako „fouňa“, který neví co se děje na venkově.
Marcelka: Kdybyste ve Zlíně hned na začátku neřek zdravím Gottwaldov, tak by vás zazpívat nechali.

(Ozzák chce zachránit vycpaného jezevce z bourající se hospody)
Tomáš: K čemu by ti byl?
Ozzák: Na pomník, aby lidi nezapomněli na dobrou hospodu.
Tomáš: Co?
Ozzák: Hele, Horvát už mi na Petříně prokovej sokl, ani za něj nic nechtěl. Páč za toho chlapa s pugétem dostal ve sběrně tři kila.

(Tomáš se učí zahrát na kytaru písničku)
Tomáš: „Děvečka z Lidečka moje malá, Děvečka z Lidečka mi boty dala.“
(Přijde Iva a luxuje)
Tomáš: Ivo.
(Po chvíli)
Tomáš: Ivo!!!
Iva: Co?
Tomáš: Skládám.
Iva: Aha. Promiň já to doluxuju pak. Jak to de?
Tomáš: Pomalu.

Iva: …a mejt nádobí můžu?
Tomáš: A sou tam nějaký hrnce?
Iva: Jenom pekáč od dehtu.
Tomáš: Ozzák si zas asfaltoval postel?
Iva: Spíš něco vařil.

Iva: Jo, tati ve schránce byl lístek, na poště máš rekomando.
Tomáš: Jo, já si to vyzvednu.
Simona: Tak to budeš potřebovat občanku, na.
Tomáš: Je, díky. Kdes ji vzala?!
Simona: Horvát ji našel. Na nádraží.
Tomáš: Tam sem nebyl aspoň rok, je hodnej.

Simona: Jo a jak je na tom Ozzák?
Iva: Vaří.
Simona: A sakra.
Tomáš. Ale šel k Maříkům (hospoda).
Simona: A, tak to je dobrý.

Tomáš: Nevíš co je to frgál?
Iva: Proč?
Tomáš: Ale, tady čtu nějakej článek a v něm spousta moravských výrazů. Neni to bota?
Iva: Nevim.
Tomáš: Že to zní jako škrpál.

Tomáš: Vzbuď Ozzáka.
(Iva vytáhne z lednice dvě piva a ťukne s nima, ale Ozzák nevyleze.)
Tomáš: Byly to dvanáctky?

(Ozzák přiběhne domů a obejme Ivu)
Iva: Co se stalo?
Ozzák: Unesli mě!
Tomáš: Pane bože, chtěj výkupný?
Iva: Dyť už je tady.
Tomáš: Zaplať pánbůh, nic nemám.

(Tomáš se ptá, jestli má Jaromír pořád stejné klávesy na jeho koncert)
Tomáš: Jsou to pořád ty Skarl Marts Štatut?
Jaromír: Sou
Tomáš: Není nad originální sound, ale paměť mají větší?
Jaromír: Čtyry songy a Lohengrin.

(Ozzák přijde do obchodu)
Tomáš: Brácha kde seš, mi už jedeme.
(Ozzák podává Tomášovi papír)
Ozzák: To sou voni.
Tomáš: Kdo?
Ozzák: No ty co mě unesli.
Marcelka: Vás unesli?
Ozzák: Myslel sem, že by to pomohlo policajtům při tý… elektrifikaci.
Tomáš: Neřikal si náhodou, že byl jeden menší?
Ozzák: No dyť jo, tenhle. Akorát mi vyšel větší.

(Saša vrací půjčenou mapu)
Iva: Tak ji polož na stůl.
Saša: A nebude vám vadit že sem tam zakreslila mamince trasu do Libuše a zpátky?
Iva: No, to nám vadit nebude.
Saša: A nebude vám vadit, že sem tam zakreslila pár dalších tras?
Iva: Jakejch?
Saša: Různejch.

(Saša popisuje na mapě, jak se rychleji dostat do školy)
Saša: Kdybychom šli do Bédi Trávníčka a pak zahnuli do Levný…
Iva: Kde je Levná?
Saša: To je tam jak je Lidl.

(Tomáš s Marcelkou a Jaromírem jedou z koncertu)
Tomáš: Tak, vyložený úspěch to nebyl, ale prohra taky ne.
(Ticho.)
Tomáš: A Marcelko, z publika to vypadalo jak?
(Ticho.)
Marcelka: Prohra to rozhodně nebyla.

(Tomáš s Marcelkou a Jaromírem jedou z koncertu)
Marcelka: Támhle zahněte doleva.
Tomáš: …no a ten jejich zvukař byl taky pěkně nepříjemnej. To jak nám při odjezdu kontroloval každou prodlužovačku, to sem ještě nezažil.
Jaromír: Já taky ne.
Marcelka: Tak na další…
Tomáš: A jak se ty jeho přimotaly k našim?
Jaromír: To nechápu.
Tomáš: Neměli sme tady někde zahnout doleva?

(Tomáš s Marcelkou a Jaromírem jedou z koncertu)
Jaromír: Měli bysme se vrátit.
Tomáš: Já sem pro, a jstli Lidečkané řeknou že to vlastně byl dobrej koncert, možná jich příště příde víc. Co myslíte Marcelko?
Marcelka: Můžeme to zkusit za pár týdnů.
Jaromír: Hned, nachal sem tam varhany.

(Do domu přišla paní Veselá a spí na gauči u Pacovských)
Tomáš: A jak se k vám Ozzák dostal?
Veselá: No, přišel, zazvonil, řekl ahoj Ivuško a šel spát rovnou na Hafíka.

(Do domu přišla paní Veselá a spí na gauči u Pacovských)
Tomáš: Já se za Ozzáka omlouvám, poďte dole mam auto.
Veselá: Já se vás chci zeptat jestli by to nepočkalo do rána?
Tomáš: Cože?
Veselá: Kvůli Venouškovi (mimino).
Iva: Rostou mu zoubky.

Ozzák: Děkuju!
Tomáš: Ozzáku pust mě.
Ozzák: Ivuško tvůj táta je hrdina, zachránil mě před těma únoscema, dostali mě znovu.
Tomáš: Ozzáku pro boha prober se, dyť ty už seš normálně nebezpečnej. To byl Venoušek
Ozzák: Já? Ten trpaslík je nebezpečnej, ještě žes ho ze mě serval.
Veselí (mimino) a ty ses k Veselím normálně vloupal, máš štěstí že na tebe nezavolali policajty.
Ozzák: To nebyl trpaslík?

(Tomáš si nevyzvednul lístek z pošty od rekomanda.)
Tomáš: Kde máš ten lístek?
Iva: Tady.
Tomáš: Moment, jakto že ti to dali?
Iva: Vzala sem si tvoji čepici, tvoji občanku a bábě u okýnka sem říkala poštovská panenko ch, ch, ch. Nikdo nic nepoznal.
(Tomáš čte dopis od rekomanda)
Tomáš: Stal sem se VIP členem spojených sběren druhotných surovin?

(Tomáš čte dopis od rekomanda)
Tomáš: Hele a máto i nějaký výhody: Při návštěvě polívka a sprcha zdarma.

(Marcelka přijde do obchodu)
Tomáš: Marcelko, dost že dete, mám novou písničku.
Marcelka: To je ale… skvělé.
Tomáš: „Má bohyně, jsi z Chropyně. Pro oči tvé, nemyslím na jiné. V Kojetíně ani v Hulíně, nejsou dívky jako ty z Chropyně.

(Tomáš Marcelce přednesl novou píseň)
Marcelka: A myslíte že pan Šimara bude chtít něco vymazávat z paměti?
Tomáš: To je to nejlepší, dá se to hrát na Lohengrin!

(Tomáš nechce dovolit Ozzákovi jít k Maříkům)
Ozzák: Mladší sourozenci sou svině!
Marcelka: No dovolte?
Tomáš: Vy ste mladší sourozenec?
Marcelka: Ne, jen sem to řekla za vás.

(Tomáš nechce dovolit Ozzákovi jít k Maříkům a Ozzák je zoufalý)
Ozzák: A co kdybych šel k Maříkům a nepil?
Tomáš: NE!

(Tomáš s Marcelkou a Jaromírem jedou na koncert)
Jaromír: To je v pr…eli!
Tomáš: Klid Jaromíre, to už bylo dávno.
Jaromír: Nemám varhany!
Marcelka: Pane bože jak to?
Jaromír: Ku…a, když v tom obchodě byly zase takový zmatky! Nemohli by sme se vrátit?

(Ozzák přinese vyprané prádlo)
Iva: Ty jo, dík se fakt hodnej.
Ozzák: Viď a když už sem byl v tom pomáhání umyl sem i ten pekáč od kafe.
Iva: Jak se ti to povedlo?
Ozzák: No dal sem to všechno na devadesát.

(Přišlo se na to, proč Ozzák netrefí z hospody U Maříků, domů)
Saša: …takže si myslím že by s panem Ozzákem dneska měl někdo jít.
Ozzák: Jasně a odvýzt mě domu.
Saša: No to je první možnost.
Iva: A ta druhá?
Saša: Odvýzt ho k Jezevci, odtamtuď už trefí.
Iva: Já myslím že pan Ozzák zůstane u třetí možnosti, bude luxovat.
Saša: Ten se má.

Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz