Comeback hlášky 2. série
42. díl - Let mouchy
(Ozzák nese stojku před obchod)
Tomáš: To teprve neseš tu stojku před vchod?
Ozzák: Ne!
Tomáš: No proto, dyť už je čas zavírat.
Ozzák: No jasně, jí nesu dovnitř.
Tomáš: Ž e neuhodneš, co se mi dneska stalo?
Ozzák: Ne.
Tomáš: Tak to aspoň zkus!
Ozzák: Nebyls náhodou zalezlej celej den v tý prodejně koberců a nešmíroval, jestli sem otevřel včas, co?!
Tomáš: …ne.
Ozzák: Tak to mě to nezajímá!
Tomáš: Počkej, tebe nezajímá, že mě pozvali k nám do školy, jako slavného absolventa?
Ozzák: Ne.
Tomáš: Do kumbálu!
Saša: Co když vomdlim!
Iva: Prostě vstaneš, řekneš pan prezidente…
Saša: Už neni prezident!
Iva: …tak pane Havel.
Saša: Havle!
Iva: Jmenuju se Saša Bůčková a sem jediná, komu ředitel dovolil se se slavnejma absolventama vůbec na něco zeptat, protože je starej posera!
Iva: No já kdybych slyšela primátora, jak říká, že se bude votvírat nová prsa metra, tak to taky na internet dam!
Lexa: Příšte sázku vyhraju já a ukážeš prsa!
Saša: Ivo a co kdyby jednou vyhrál?
Iva: Člověk, kterej se vsadí, že nikdo nemůže bejt primátor, protože primátor je sejra, mí prsa nikdy neuvidí!
Marcelka: Dobré odpoledne, omlouvám se, ale ten prasák, co mě vezl taxíkem, se zdržel s milenkou a vyzvedl mě pozdě!
Tomáš: On to s váma rozebíral?!
Marcelka: Nemusel, bylo to evidentní.
Tomáš: Marcelko, to, že podezíráte Zorana z nevěry, neznamená , že jsou všichni muži stejní!
Marcelka: Měl drahou košili s ručně vyšitým monogramem od manželky a přitom byl cítit laciným glycerinovým mýdlem, která se používají v hotelech nevalné pověsti!
Tomáš: Jak se menuje ten kurz, na kterém jste byla?
Marcelka: Usvědčte manžela z nevěry deduktivní metodou.
Tomáš: …jestli uhodnete co se mi dneska přihodilo?
Marcelka: Myslíte tu besedu ve škole?
Tomáš: Jak ste to uhodla?!
Marcelka: Leží tu pozvánka pro Pavla Horňáka, jeho jméno je škrtlé fixou a nad ním je napsáno vaše.
Marcelka: …máte roztrhané sako.
Tomáš: Co?!
Marcelka: Dole u lemu vidím obrysy drobných mincí.
Marcelka: Už ste si vyřídil s Ozzákem, že dneska odpoledne neotevřel?
Tomáš: Jak neotevřel?!
Marcelka: Sprchlo, takže místo, kde obvykle stává stojka, by mělo být suché
(Marcelka chodí na kurz „Usvědčte manžela z nevěry deduktivní metodou“, je teď strašně „chytrá“)
Tomáš: Ozzák neodešel, poslal sem ho uklízet do kumbálu!
Marcelka: Asi jste necítil průvan, typický pro otevření okna do světlíku.
Tomáš: Ozzáku!!!!!!!
Marcelka: Je u Simony!
Tomáš: To vim i bez vás!
(Tomáš běží do hospody za Ozzákem a ten se mu schová pod deku)
Simona: Ta moje hlava děravá, já Ozzáka viděl, řikal, že zaspal votvíračkua běžel se vomluvit domu!
Tomáš: Vomluvit?! Taky má za co!
Simona: Tak za nim běž, ať se dlouho netrápí!
Tomáš: Víš co, jen ať se dusí!
Simona: No to von se asi dusí…
Tomáš: A já mám chuť slavit, že neuhodneš co?
Simona: Tu besedu ve škole…
Tomáš: Ty říkáš, že šel domu? Ozzák nikdy neodhází od netopitýho piva!
Tomáš: Ivuško, že neuhodneš, co se mi dneska stalo?
Iva: Ta beseda ve škole…
(Tomáš je pozvaný jako slavný absolvent do školy)
Iva: Volal ředitel.
Tomáš: Aha a chtěl mi ještě něco?
Iva: Tobě nic, ale po mě chtěl, abych dohlídla na to, že si nevezmeš to strašný starý sako, ve kterym si byl dneska ve škole.
Tomáš: To snad nemyslí vážně!
Iva: To sem mu taky řikala.
Tomáš: Ivuško, takhle by si s ředitelem mluvit neměla… i když seš hodná, že ses mě zastala.
Iva: Kdo se tě zastával? Sem mu řekla, že můžu nanejvejš dohlídnout na to, že si koupíš nový strašný sako.
Tomáš: Co najednou máte všichni proti mímu saku?!
Iva: Jak najednou? Já ti pořád řikam, že v něm vypadáš jako děda ze Vtelna.
Tomáš: Sem tátovi prostě podobnej!
Iva: Má 100 kilo a fousy…jenom to sako je stejný!
Tomáš: Ale já si ještě nechci kupovat nový sako!!!
Iva: Já vim!
Tomáš: Dobře!
Iva: Protože si vždycky koupíš stejný!
Tomáš: Jako by tohle sako bylo stejný jako to předtim!
Iva: Na vlas!
Iva: Saša mi z toho starýho saka ušila chňapku.
Tomáš: Vždyť bylo ještě dobrý!
Tomáš: Náhodou to starý sako má jinou barvu. Podivej, vidiš, tady sou takový bílý nitky.
Iva: To sou nudle.
Marcelka: Pomocí dedukce mohu z výrazu tváře vyčíst i ty nejtajnější myšlenky.
Marcelka: Takže po té, co ste se zašťoural v uchu, to byl pohyb, jímž ste upoutal mou pozornost a pak se vaše oči zafixovali na dveře. Z výrazu vaší tváře sem usoudila, že ste začal přemýšlet, napadlo vás, že je venku tak hezky, že možná otevřeli zahrádky. Ptom ste se podíval na hasicí přístroj a polk ste (Ozzák si v něm nechává pivo), uvědomil ste si, jakou máte žízeň a po té, co ste se podíval na ten plakát s vyplazenym jazykem, napadlo vás, jak snadné by bylo se tady na to vykašlat a jít někam do hospody, bylo to tak?
Ozzák: ………NE!
Marcelka: Půjdete před studenty v nemoderním zašívaném saku?!
Tomáš: Jak nemoderní?! Koupil sem ho
v oddělení mladé módy!
Marcelka: Už ste někdy viděl oddělení staré módy?
Tomáš: Ne.
Marcelka: Vy se vůbec nevyznáte v marketingu, oddělení mladá móda je móda pro staré!
Tomáš: Neni to matoucí?
Marcelka: Kdyby se něco menovalo stará móda, lidi by tam nechodili!
Tomáš: A proč?
Marcelka: Protože by si připadali staře!
Tomáš: A jak se tedy menuje móda pro opravdu mladé?
Marcelka: Vohoz na skejt.
Tomáš: Já si v tom saku starej nepřipadám!
(Do obchodu vleze děda)
Děda: Prach a broky, co je tohle za pořádky?! Tady bývala vždycky jednota!
(Tomáš si nucen koupí nové sako, je pozván na školní besedu jako slavný absolvent a do toho chodí Marcelka na kurzy usvědčování manžela z nevěry deduktivní metodou)
Marcelka: No tak vidíte, ředitel bude mít radost.
Tomáš: Von to řikal i vám?
Marcelka: Na tý dedukci nás máme i základy špionáže.
(Marcelka brečí)
Marcelka: Promiňte, Zoran vždycky sliboval, že bude na koni jezdit se mnou…
(Marcelka běží do kumbálu)
Ozzák: Co sem lezete, tady uklízím já!
(Saša má možnost na školní besedě mluvit s čestným hostem Václavem Havlem)
Lexa: Už se nesázim!
Iva: Pche, to nevydržíš.
Saša: Ivo, já to nezvládnu, určitě vomdlim!
Iva: Uvidíš, že zvládneš.
Lexa: Nezvládne!
Iva: Lexo, nech jí bejt, zvládne!
Lexa: Vsaď se…
(Saša má možnost na školní besedě mluvit s čestným hostem Václavem Havlem, Lexa vyhrožoval, že při další sázce Iva ukáže prsa)
Lexa: Nemyslí, nemyslí, jinak by se vsadila!
Iva: Dobře!
Saša: Ivo nedělej to, já to nezvládnu!
Lexa: Jo!!! Uvidim prsa!!!!!!!!!!!!!
Simona: Donesu to k nám a pěkně ti to rozbalim a donesu to sako sem.
Tomáš: Proč???
Simona: …aby se vám tady nehromadily balící papíry!
Iva: Ty se tady právě hromaděj, žehlej se a schovávaj na Vánoce.
(Tomáš si pořizuje nové sako místo starého, hnědého saka)
Tomáš: Prodavačka v obchodě říkala, že k mému typu pleti jde nejlépe lískový oříšek.
Iva: Takže hnědá.
Tomáš: Ne! Lískový oříšek!
(Tomáš si oblékl nové sako)
Iva: Hm…a teď to nový.
(Simona pomohla Tomášovi koupit nové sako, ten si ho teď oblékl a sáhl do kapsy, byla tam podprsenka)
Simona: He, he… to je Simonky!
Marcelka: Máte nové sako.
Tomáš: Všimla ste si?
Marcelka: A jistě sem byla jediná…
(Tomáš má nové sako stejné barvy jako to staré)
Tomáš: Jak to víte?!
Marcelka: Jan málo lidí si všimne čtyř knoflíčků na rukávu místo tří.
Tomáš: Dyť to nové sako má jinou barvu! Tohle to je odstín lískový oříšek, staré sako byl karamel!
(Tomáš má nové sako stejné barvy jako to staré)
Marcelka: A to má být ta změna, kterou ste slíbil Ivě?
Tomáš: Já sem náhodou Ivě nic neslíbil!
Marcelka: Ne?!
Středa 19:36, „Tomáš: No dovol já se náhodou můžu změnit! Iva: Změn sako. Tomáš: Dobře, až si budu kupovat nový sako, tak bude jiný!“
Tomáš: Marcelko, já vás žádám, abyste na naší rodině přestala trénovat špináž! V noci sedíte v zaparkovanym autě, Ozzák řikal, že ste mu brala otisky prstů a teď ste nám do bytu namontovala odposlouchávací zařízení?!!!
(Tomáš má nové sako stejné barvy jako to staré)
Marcelka: Nic ste nepochopil!
Tomáš: Ne…takže vám se to sako nelíbí?
(Iva se s Lexou vsadila, že Saša dokáže neomdlít před Václavem Havlem – když Iva prohraje, ukáže prsa – a taky prohrála)
Saša: Asi budu zvracet…
Iva: Já budu zvracet až se na mě bude Lexa dívat!!!
(Iva se s Lexou vsadila, že Saša dokáže neomdlít před Václavem Havlem – když Iva prohraje, ukáže prsa – a taky prohrála)
Saša: Ale von řekl, že je Dněpr delší než Volha!
Iva: No a co!
Saša: Volha je delší.
Iva: Tak to je dobře, že si mu to řekla, von to teďka ví …a Lexa si připravuje foťák!!! Hergot Sašo, proč opravuješ prezidenty, když sebou pak mlátíš vo zem?!
Saša: Už neni prezident a proto sem nevomdlela!
Iva: Tak proč teda?!
Saša: No protože sem řekla, že neni pravda, že Dněpr je delší než Volha, chápeš to?!
Iva: Ne!
Saša: já sem před prezidentem řekla pr…el!
(Iva se s Lexou vsadila, že Saša dokáže neomdlít před Václavem Havlem – když Iva prohraje, ukáže prsa – a taky prohrála)
Lexa: Díky ségra!
(Iva se s Lexou vsadila, že Saša dokáže neomdlít před Václavem Havlem – když Iva prohraje, ukáže prsa – a taky prohrála)
Iva: Necheš chvíli počkat?
Lexa: Ne.
Iva: …třeba do večera?
Lexa: Ne.
Iva: Ale večer sou větší!
(Kropáčková měla možnost se bavit s Václavem Havlem, jenže byl v podprsence)
Václav Havel: …říkám vám, že nad lží a nenávistí musí vždycky zvítězit pravda a …bradavky.
(Tomáš a Ozzák jsou v hospodě)
Tomáš: Marcelka má dneska nějakou divnou náladu, mám pocit, že chce Zoranovi sdělit obvinění.
Ozzák: Tak to si dám ještě jedno, Simčo!
Simona: Takový hezký sako sme ti koupili, jakej seš v něm teďka štramák?
Tomáš: Do Prčic, mám to starý!!!
Tomáš: Co je na tom divnýho, že mám rád hnědý saka?
Ozzák: No jasně, pan Hnědák přece musí nosit hnědou!
Tomáš: Cože?
Ozzák: Pan Hnědák, dyť ti tak všichni říkali celou dobu na střední!
Tomáš: Proč pro boha? Dyť sem tehdy nic hnědýho nenosil?
Ozzák: Nosils takový to hnědý sako.
Tomáš: Bylo tmavě béžový!!!
(Diskutuje se o Tomášově přezdívce pan Hnědák, vznikla podle barvy saka)
Tomáš: Bylo tmavě béžový!!!
Ozzák: To je fakt, ale pan Tmavej Béžovák by neznělo tak dobře.
Tomáš: Tak pan Hnědák, jo?!!!
Ozzák: Je to kratší…
(Iva prohrála sázku, teď musí ukázat prsa)
Lexa: Sem si myslel, že se u toho bude svítit!
Iva: To se neřeklo!
Tomáš: A jak se tedy menuje móda pro opravdu mladé?
Marcelka: Vohoz na skejt.
(Tomáš byl nakupovat, teď přišel domu a otevřel dveře)
Lexa: Hustej vohoz na skejt!!!
(Zoran podvádí Marcelku, teď jí kupuje koně)
Tomáš: A všechno vysvětlil, i ty ženské slzy na tom kapesníku?
Marcelka: Ty slzy patří té paní, co toho koníka prodává, nechtěla se ho vzdát chudinka, Zoran jí musel celé večery přemlouvat.
Tomáš: Marcelko… já vám v poslední době moc nerozumim.
Iva: Ředitel mi dovolil místo besedy na dvoře třídit odpad…
Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz