(Ozzák otvírá lahvové pivo)
Tomáš: Ty nejdeš k Jezevci?
Ozzák: No du.
Tomáš: Tak proč si dáváš lahváče?
Ozzák: Předkrm.

(Ozzák pije z lahvového piva)
Tomáš: Počkej, já sem si myslel, že si chceš dneska užít točený?
Ozzák: Užít točený? Dneska víc než obvykle?
Tomáš: No jasně.
Ozzák: Ale proč? Dyť ta velká kalba má bejt až zejtra.
Tomáš: Jak zejtra? To tam už nebude nic.
Ozzák: No moment, Simona jasně říkala, že se tam zejtra zbouráme.
Tomáš: Říkala, že se Jezevec bude bourat!
(Ozzák upustí pivo)
Ozzák: Cože?!

(Jezevec se má bourat)
Tomáš: Neblbni brácha, vždyť mi za to nemůžem.
Ozzák: Můžete, protože je vám to jedno!
Tomáš: Mně to náhodou jedno neni.
Simona: Mně jo.
Ozzák: To pro tebe Jezevec nic neznamená?
Simona: Šestkrát tejdně šestnáctý míti poblitej v záchodě a při fotbale dýmovnice, aby se chlapi cejtili jako v kotli?

(Jezevec se má bourat)
Tomáš: Brácha mně se to taky nelíbí, že se tady budou prodávat hamburgery, ale nemůžu s tim nic dělat.
Ozzák: Protože seš srab.
Tomáš: A to se mám přicvaknout k lednici a spolknout klíč, jako ty v pětasedmdesátým?
Ozzák: A proč ne?
Tomáš: Protože nejsem blázen!
Iva: Co bylo v pětasedmdesátým?
Tomáš: Ále, stěhovali sme se do Karlína a Ozzákovi někdo nakecal, že tam nenalejvaj mladictvejm.
Simona: To je blbost, v Karlíně vždycky dávali na žákajdu.
Tomáš: To jsme zjistili hned jak sme tam dojeli, ale než ho táta vytáh z hospody, tak propil lednici i z řetězem. A to sou ty jeho protesty!
Ozzák: Aspoň nejsem srab.
Tomáš: A co děláš teď, aby nezavřeli tvou oblíbenou hospodu?
Ozzák: Jsem se přicvak k židli.

(Ozzák se přicvakl řetězem na židli na protest proti bourání Jezevce)
Tomáš: Já to říkam po desátý a naposled, odemkni se a domu!
Ozzák: Nikdy.
Iva: Tak proto si po mně chtěl ten klíč se šmoulou.

(Ozzák se přicvakl Tomášovým řetězem na židli na protest proti bourání Jezevce)
Tomáš: To je můj řetěz vod kola! Proč si mu ten řetěz dávala?
Iva: Říkal že se chce projet.
Tomáš: A tobě to nepřipadalo divný?
Iva: Připadalo, na tom kole se jezdit nedá.

(Iva s Tomášem se hádají, jestli na se na Tomášově kole dá jezdit)
Tomáš: Jak nedá, já na něm jezdim.
Simona: To je to kolo jak snim chodíš na poštu?

(Ozzák se přicvakl na zámek řetězem na židli na protest proti bourání Jezevce)
Tomáš: Okamžitě mně dej klíč.
Ozzák: To nejde, počítám že se objeví…, tak zejtra po obědě.
Tomáš: Tys ho zase sežral?!

(Ozzák se přicvakl Tomášovým řetězem od kola na židli)
Tomáš: …celou noc teď budu mít nezamčený kolo, a vy víte jak se tady krade!
Iva: To kolo by nikdo nekrad, nanejvejš do zběru.

(Iva, Saša, Lexa a Ozzák hlasují)
Lexa: Takže, kdo je proto abychom se tady připoutali na protest proti bourání Jezevce?
(Lexa a Ozzák zvednou ruku)
Lexa: Takže to sou dva, ha, to je jasná výhra.

(Lexa, Ozzák a Iva se baví o učitelce Kobrové)
Lexa: …pan Ozzák nám napíše omluvenku.
Ozzák: Na tu omluvenky neplatěj. Jednou sem nám s bráchou napsal, že máme vši, Kobrová nám zkontrolovala hlavy, brácha z toho měl tehdy pěknej problém.
Iva: Jenom táta?
Ozzák: Já sem je naštěstí měl.

Lexa: Zfalšovanou omluvenku, na kterou by Kobrová nepřišla to u nás nedokázal ani Voráček.
Iva: Vždyť je dementní.
Lexa: Náhodou to měl promyšlený…
Iva: Promyšlený? Říct že ho v parku přepadli a svázali neznámí muži páskem ke stromu?
Lexa: Kdyby si v ten den nevzal kšandy tak by to prošlo úplně v pohodě.

(Saša, Iva a Lexa sa hádají, jstli by prošla Voráčkovi zfalšovaná omluvenka)
Saša: Neprošla, byla by rekonstrukce jako když Kropáčková tvrdila, že jí znásilnili.
Iva: A Kobrová (učitelka) dokázala, že taková poloha ani neexistuje. Postoupila v žebříčku dutohlavů na čestný třetí místo, hned za Lexu.

Iva: Co se stalo?
Tomáš: Ku… zlodějský!
Iva: Voni to kolo fakt ukradli?
Tomáš: Sme národ zlodějů.
Iva: Tak aspoň si tě po cestě na poštu přestanou fotit turisti.

(Tomášovi ukradli kolo)
Tomáš: Už sem volal policii, budou tu hned.
Iva: Fakt? Kvůli starý Ukrajině?
Tomáš: Jo, říkali že nemaj nic lepšího na práci.

(Marcelka telefonuje)
Marcelka: Dobrý den, hledám někoho přes kulturu. Odbor zemědělství? Jo vy to máte spojený.

(Marcelka telefonuje)
Dobré ráno, tady Divičová. Hodně sluníčka do suché lozi…jo vy byste spíš potřebovali aby luchalo, tak tož ať vám luchá! Ne, to samozřejmě chápu, že není legrace, když dva měsíce neluchalo.

(Marcelka telefonuje)
Jsem hudební manažerka a jistě se k vám už doneslo, že slavný zpěvák Tomi Paci chystá comebackové turné. TOMI PACI! Áno. Ne … no to já nevim jstli je to ten co vypadá jako váš agronom. No protože já nevim jak vypadá váš agronom. Má knír? Tak to nebude on. Ale možná si vybavíte jeho slavnou písničku: „Vsákneš se do mě jako déšť.“ No? Líbí, výborně… (po chvíli) No s požadavkem na koncert na poli sem se dosud nesetkala.

(Mají bourat Jezevce)
Dělník: Co tady děláš?
Ozzák: Protestuju.
Dělník: A proti čemu?
Ozzák: Proti bourání hospod.

(Ozzák protestuje proti bourání Jezevce)
Dělník: Mázlo, tak tady pán proti nám protestuje, tak co s tím uděláme?
Dělní „Mázlo“: Tak já se mu vyhnu.

(Iva zaspala do školy)
Saša: Ivo ty seš v pyžamu.
Iva: Radši jít do školy v pyžamu než prošvihnout písemku, převlíknu se vo přestávce.
Tomáš: Ivo, převlíkni se tady, napíšu ti omluvenku, že nám praskla voda.
Iva: Máme Kobrovou, chceš aby nám přišla zkontrolovat stoupačky?

(Marcelka telefonuje)
Marcelka: Dovolala sem se do Břve? Jak, že to nemůžete vědět, že záleží na tom kam volám? No volám do Břve. Nerozumim. Že volám špatně do Břve? Jo do Břví, to se omlouvám. Ale to se vám asi stává často? Nestává, rozumim.

(Dělník doběhne k železářství a pak zpět na stavbu)
Dělník: Šéfe, to železářství je daleko, můžu si půjčit buldozer?

Tomáš: Volal jsem vás, ale máte pořád obsazeno.
Marcelka: Manažeruju, co se stalo?
Tomáš: Sme národ zlodějů, s nefunkční policií.
Marcelka: Co se stalo?
Tomáš: Okradli mě, a policie už osum hodin nechá pachatele prchat.
Marcelka: A co vám vzali?!
Tomáš: Jízdní kolo.
Marcelka: Jde o to vaše jízdní kolo?
Tomáš: Jo
Marcelka: Tak to se nebojte že by uprchl daleko.
Tomáš: Myslíte?
Marcelka: Taky jsem s ním jela, na poštu.

Marcelka: Mám tu něco co by vás mohlo potěšit, vaše turné.
Tomáš: Moment, nějaký nový koncert?
Marcelka: No, jestli vám nedělají problém výšky.
Tomáš: Tak žádný „karzu“ sice nejsem.
Marcelka: Jde o mysliveckou slavnost v Žabonosích, chtějí, abyste zpíval z posedu.
Tomáš: Nic jinýho by tam nebylo?
Marcelka: Výkop na stadionu v Blšanech, ale ten jsem odmítla.
Tomáš: A proč? Jsem hrával za amforu, šaty mi záviděla i Bohdalka.
Marcelka: Jde o výkop nové kanalizace.

Tomáš: No, Ozzák dneska nepříde, je to taková výmečná situace?
Marcelka: Tomu, že váš bratr nepříde říkáte výmečná situace?
Tomáš: Ale protestuje proti bourání jezevce, připoutal se k baru řetězama a spolknul klíč.
Marcelka: A co je na tom výmečnéo?

(Ozzák protestuje a přišla tam jeho bývalá učitelka, která nyní učí Ivu, Sašu a Lexu)
Učitelka: Já měla tisíce žáků, ale jen jeden vás trumfnul v prostoduchosti výmluv. Bůčková?
Saša: Student Dutohlav, pani profesorko.

(Tomáš podá policajtům sedlo z ukradeného kola)
Policajt: Co to je?
Tomáš: Pachová stopa.
Policajt: Pachová stopa?
Tomáš: No pro psa.
Policajt: Pro jakýho psa?
Tomáš: No policiiního.
Policajt: Vyndejte si občanský průkaz. A ty najdi sedmnáctku béčko.
Druhý policajt: Snad dvanáctku sedmnáctka je krádež šrotu?
(Policajt ukáže sedlo od kola)
Druhý policajt: Aha.

(Lexa dostane pětku z písemky)
Lexa: Já nemam kouli?
Učitelka: Máš.
Lexa: Ty jo a za co?
Učitelka: Třeba proto, že podle zebe Václav Havel napsal Moč bezmocných.

Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz