(Ozzák trénuje na Zlatou ledvinu)
Tomáš: Zlatá ledvina je hlavní cena v pivním pětiboji, teď trénuje maraton.
Marcelka: Co má tohle společného z běháním?
Tomáš: Ale de o to kolik vypije piv než bude muset na záchod.
Marcelka: Odporné!
Tomáš: To ste ho ještě neviděla po volné jízdě.
Marcelka: Nemyslím Ozzáka, myslím tu soutěž.
Tomáš: Zaplať pán bůh za pětiboj, když dělal severskou kombinaci bylo to horší.
Marcelka: To je pití na lyžích?
Ozzák: Litr vodky, sauna a potom hod kladivem.

Tomáš: Tři zlatá pravidla Vládi Hrona: 1. Playback je jistota 2. V televizi cokoliv a Bruntál nebrat!

(Ozzák trénuje maratón, vypít co nejvíce piv, na Zlatou ledvinu a vstane ze židle a BĚŽÍ na záchod)
Ozzák: Je to tam, brácha, je to tam!!!
(Tomáš zapíše do tabulky a podívá se na Marcelku)
Tomáš: Rekord.
Marcelka: FUJ!

(Tomáš čte o Bruntále ze světského kalendáře Vládi Hrona)
Marcelka: Tomáši, mluvila sem se starostou a ten říkal že pan Hron se jim mstí za to nešťastné nedorozumění.
Tomáš: Jaké nedorozumění?
Marcelka: No to neříkal, ale zdůraznil že se v této době nikde neasfaltuje a peří je vyloženě nedostatkové.

(Tomáš čte o Bruntále ze světského kalendáře Vládi Hrona)
Tomáš: Nejšťastnější období zažil Bruntál v roce 1964 kdy armáda experimentálně přidával LSD do vodovodního řadu.

(Tomáš čte o Bruntále ze světského kalendáře Vládi Hrona)
Tomáš: Ve čtyřiaosmdesátym tam rozplakali Menšíka.

(Tomáš a Marcelka se hádají o tom, jestli má mít Tomáš v Bruntále koncert)
Marcelka: Ale na vás se moc těší, dokonce poslali zálohu jen za příslib vystoupení.
Tomáš: Fusekle?
Marcelka: Šedesát párů ponožek barvy holubičí šedi.
Tomáš: Sou docela hezké.
Marcelka: A nehořlavé.

Marcelka: Cesta do Bruntálu trvá něco mezi 6 a 32 hodinami.
Tomáš: Jak to?
Marcelka: Starosta říkal, že záleží na tom jestli je zrovna období dešťů.
Tomáš: A kdy je v Bruntále období dešťů?
Marcelka: Celý rok, tedy kromě dubna 2.

Marcelka: Nechápu jak si po dvaceti pivech můžete dávat další.
Ozzák: Vyklusávám.

(Ozzák se snaží co nejrychleji vypít půllitr)
Ozzák: Teď! Ech, ech… kolik?
Marcelka: Asi minuta.
Ozzák: Asi minuta?! Jak asi minuta?! Sakra Mambo vy ste časomíra na houby.
Marcelka: 48!
Ozzák: No prosim, to je jiná. 48, tak znova!

(Marcelka čte Simoniny požadavky na zaměstnání)
Marcelka: Požadavky na pracovní dobu: 17 hodin max.
Simona: No to max.
Marcelka: Volno minimálně každou druhou neděli, pracovat kompletně oblečená.

(Ozzák je nervózní)
Ozzák: Ale, sem nějakej nervózní no.
Iva: A z čeho, dyť zlatou ledvinu si vyhrál čtyřikrát po sobě.
Ozzák: Jenže tenhle rok povolili účast profíkům.
Iva: Jak profíkům?
Ozzák: Přijede Fibinger, ten chlastá v Německu první ligu!

(Ozzák říká podmínky pro cvičení chlastání v Německu)
Ozzák: Speciální tréninkový hospody, soustředění na octoberfestu a vybavení o jakym se ti ani nezdá, teflonový brčka…

(Simona přijde na „pracák“)
Zaměstnankyně: Tak mi to tuhle podepište.
Simona: Co to je?
Zaměstnankyně: Že jste byla seznámena se zákazem řvaní na úřadech, máme s tím poslední dobou problém…

Zaměstnankyně: Opravdu ste pracovala jako jediný zaměstnanec non-stopu?
Simona: No
Zaměstnankyně: A to ste nikdy nezavřela?
Simona: Jednou na dvacet minut, syn vypad z vokna.

(Zaměstnankyně na úřadě si do počítače zapisuje Simonu)
Zaměstnankyně: Je to jako velkej počítač, kterej ví úplně všechno. Jestli platíte daně, jaký pobíráte dávky na sociálnim… nebo jakou máte dojivost?!

(Tomáš se dívá na televizi)
Iva: Zase dávaj Armagedon?
Tomáš: Ne, to Bruntálsko před rekultivací.

(Iva čte smlouvu Tomáše s Bruntálem)
Iva: Proč je to z druhý strany natištěný na parte?
Tomáš: Prý tam šetří.

(Zaměstnankyně na pracovním úřadě vysvětluje Simoně jak vyplnit formulář)
Zaměstnankyně: Do kolonky katastrální území napíšete jméno, do počtu kompresorovejch stanic počet dětí, vzorově to máte vyplněný na nástěnce ve druhym patře.

(Tomáš čte něco o Bruntálsku)
Tomáš: Poslední vlk na Bruntálsku byl zabit v roce 2008, lovcem byl čtrnáctiletý Ingo Vofs, použitá zbraň: cep.

(Ozzák trénuje na zlatou ledvinu)
Ozzák: Dobře, tak sprint nechám na ráno a postavim si dráhu na trojlok.

Tomáš: Ten Bruntál mě děsí víc a víc.
Ozzák: Klíšťák je z Bruntálu, ten by ti mohl říct jak to u nich chodí.
Tomáš: Já už radši nechci nic slyšet.
Ozzák: No von toho taky moc nenamluví, pořád si jenom sedí, pije to svoje pivečko a maluje žáby se zubama.

(Ozzák si postavil trojlok pro trénink na zlatou ledvinu)
Ozzák: Tak a deme na to.
(Do bytu přijde Simona a vypije Ozzákovi „dráhu“, dvě vodky a zelená)
Ozzák: Vypilas mi dráhu! Teda, takovej trojlok sem dlouho neviděl.
Simona: Tohle s člověkem udělá státní správa.

(Tomáš čte možnosti pro zrušení koncertu v Bruntále)
Tomáš: Omluvou pro zrušení produkce může být pouze nemoc.
Marcelka: Jinak by ste platil 40 000 pokuty!
Tomáš: Pro boha, kde bych vzal 40 000?!
Marcelka: Nebo ekvivalent v žabích kůžích.

(Tomáš nechce mít koncert v Bruntále, protože je to drsný a nebezpečný kraj)
Tomáš: No tak jim tam zavolejte že mam chřipku.
Marcelka: Bohužel, chřipka na Bruntálsku není brána jako nemoc ale jako změkčilost.
Tomáš: A co se tam uznává jako nemoc?
Marcelka: Průstřel nebo zlomenina.

(Zaměstnankyně na pracovním úřadě má klienta)
Zaměstnankyně: Tak, vaše poslední zaměstnání.
Klient: Těžil sem bahno.
Zaměstnankyně: Bruntál?
Klient: Ano
Zaměstnankyně: No a proč ste odešel?
Klient: Došlo bahno.

(Simona našla ve schránce dopis z úřadu)
Simona: Je v ní povolávací rozkaz k motostřelecký jednotce do Příbrami.

(Ozzák drží českou vlajku s barvami žlutá, bílá, zelená)
Marcelka: Co to je? Vždyť to má špatně barvy.
Ozzák: Jak špatně barvy? Bílá jako pěna, žlutá jako pivo.
Marcelka: Aha… a ta zelená?
Tomáš: Zelená.

(Simona přijde na úřad)
Simona: Bůčková, Simona, nechci na vojnu.
Zaměstnankyně: No dobře, dobře. Ale na tu gynekologii budete muset znova. Systém poslal správní formuláře, sou teda bílí na černym ale snad má váš gynekolog bílou tužku.
Simona: Áááááááááááááááááá
(Zaměstnankyně ukáže pokutu 500 Kč za řvaní na úřadech)

(Jeden silák, Železný Zekon, láme knihu)
Simona: Ty jo, ten řve jako kdyby se teďka vrátil z pracáku.
(Železný Zekon, silák, odstartuje pití piva, maratón, pistolí)
Zekon: Tož chlapy, připravit, pozor, a jej a jej, tož sem to nějak rozkřáp.

(Tomáš fandí Ozzákovi v pivní soutěži o zlatou ledvinu, maratón, ale má jet do Bruntálu, velmi drsného kraje)
Marcelka: Tomáši, řekli sme si pět minut.
Tomáš: Kuš Mambo, fandim.
Marcelka: Prosim?!
Tomáš: Já už nemám co ztratit.

(Ozzák se snaží vypít co nejvíce piv)
Ozzák: 32
Tomáš: Brácha, ty si ještě nebyl na záchodě?
Ozzák: Ještě jedno se tam vejde.

(Zaměstnankyně na pracovním úřadě čte z hlavního serveru)
Zaměstnankyně: Bytosti na bázi uhlíku, budete zničeni a dole v rohu odpočítávání.

Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz