(Marek Vašut, brácha Tomáše, přijde do obchodu)

Marek: Tě bůh, kámo!

Tomáš: Marku! Co ty tady?

Marek: Mám syna, výš to?

Tomáš: Tak to teda blahopřeju a co maminka, je v pořádku?

Marek: Jo, no tak dík za voptání, to výš, už je v domově důchodců, ale luxusním, pozor, líbí se jí tam! … Proč sem pleteš moji mámu?

Tomáš: Ne, já myslel matku toho dítěte.

Marek: Jo Maruna… tak ta je taky v pohodě…

 

(Tomáš si myslí, že bude hlídat novorozeně)

Marek: Jaký novorozeně? Dyť je mu 9!

Tomáš: Já myslel, že je ňáký „čerstvý“.

Marek: No tak svým způsobem je, posledních devět let sem si nějak nevybíral poštu.

 

(Marek, brácha Tomáše má dítě)

Marek: Hlavní je, že je to kluk, chlapák jako já!

Tomáš:… no, já mam dceru.

Marek: No těch mam taky někde pár.

 

(Marek Vašut má kšeft, herecký v Americe,  a potřebuje pohlídat dítě od Tomáše)

Marek: …a potřeboval bych ho pohlídat?

(Do obchodu přijde ženská a motorkářskou helmou)

„Ženská“: Marku, tohle je minuta?! Já už s tebou na ty slapy nejedu.

 

Marek: Manželka syna nutí, aby pil k snídani kakao!

(Tomáš si dá hrnek za záda)

 

Marek: Dlužíš mi to!

Tomáš: No jestli myslíš ten Silvestr, tak to sem měl náhodou pod kontrolou.

Marek: Pod kontrolou? Když sem na ten záchod přišel, tak tě Tučný se Zichem drželi za nohy a Zázvorková ti cpala hlavu mísy.

 

(Tomáš nechce pohlídat Markovi syna)

Tomáš: Marku, fakt to nepůjde.

Marek: Ale půjde, naštěstí je tady ještě Bourák Tom.

Tomáš: Kdo?!

Marek: Ty, celej den sem synovi vysvětloval, že jen jeden chlap je drsnější než já!

 

(Marek musí vysvětlit, že neexistuje Bourák Tom, ale Tomáš cucající kakao)

Marek: Jak ti bylo, Tomáši, když ti řekli, že žádnej Ježíšek neni?

 

(Tomáš bude hlídat Markovi syna)

Marek: Žádnej strach, kluk je bezproblémovej, teď plní bobříky. Zrovna vypouští pneumatiky všem autům v ulici, plní ochranu přírody máš proti tomu něco?!

Tomáš: Ne, ne, já mam auto na dvoře.

 

(Marek lže synovi)

Marek: Jo, jo na Slapech je bomba, když to bouchne, tak ze zapálený Prahy, zbyde akorát…e…anténa žiškovskýho vysílače.

 

 

Saša: Maminka říká, že když máme peníze na dárky, tak jí je máme dát rovnou, ale teď nic v kasičce nemáme, protože přišel nedoplatek za plyn.

 

Lexa: Čau ségra, tak co, už máš pro mámu dárek?

Iva: Lexo nech jí bejt.

Lexa: Já už to mám vymyšlený, Ivo, mohl bych se tu u vás do neděle schovat?

Iva: a cha cha cha cha cha… v žádnym případě!

 

Lexa: Dávám mámě jako dárek víkend beze mě.

 

(Tomáš hlídá Markova syna)

Iva: Chce mít ze syna tvrďáka a svěří ho člověku, kterej se mě ptá už čtyři dny, kdy bude zemlbába?

 

(Tomáš hlídá syna Markovi)

Iva: Takže k večeři bude zemlbába nebo ježčí polívka, „Bouráku Tome“?

Bejk: Ježčí polívka, ježčí polívka!!

 

Simona: Byli ste hrát ježelky?

Ozzák: Jo, byli sme trénovat, zejtra začíná liga!

 

Ozzák: Co to píšeš?

Simona: To je sešit na urážky, co mi kdo řekl, jen na urážky mího nosu mám už třetí sešit!

Ozzák: Dyť neni tak hroznej.

 

(Simona si píše do sešitu urážek)

Simona: …a to se mi tam musí vejít eště lidi, co zapomenou na můj svátek.

Ozzák: Ty máš svátek?

 

Tomáš: …ale chlap jí to, co je, i kdyby to měli bejt buchtičky se šodo!

 

Tomáš: Ozzáku, tohle je Bejk a já sem Bourák Tom!

Bejk: Tvůj brácha tě nezná?

Ozzák: Jasně že ho znám, voba, ty seš Bourák Bejk a ty seš Tom a já sem Ozzák a mám hlad.

 

Saša: Ani se na ten dárek nepodíval a řekla, že nechce ani nic z mrkve.

Iva: To by si stejně nestihla vyřezat.

 

(Simona nechtěla od Saši srdce z brambor)

Iva: Je pěkný já bych ho klidně chtěla.

Saša: Chceš ho?

Iva: Ee…ani ne.

 

Saša: A dost, když mam bejt ta nejhorší, tak ať sem!

Iva: a chceš mámě dát?

Saša: Koťátko!

Iva: Hustý!!!

 

Saša: A když máma to koťátko nebude chtít, tak si ho necham!

Iva: Nespláchne ho do záchoda?

Saša:…tak si ho zas vyndam!

 

Bejk: Splnil sem bobříka síly!

(Lexa přiběhne k Pacovským)

Lexa: V tom sklepě mě někdo normálně praštil!

Bejk: To byl ten zabijáckej trpaslík.

Lexa: Kdo?!

Bejk: Ále už sem ho vyřídil!

 

(Na stole leží brambor ve tvaru srdce)

Bejk: Hele ten brambor vypadá jako zadek!

 

(Bejk sáhl Ivě na zadek)

Iva: Ty spratku jeden mrňavej!!!

Tomáš: Co, co se to tady děje?

Bejk: Bobříka hmatu mám splněnýho.

 

Bejk: Tady ta hospoda je pěkná, jak se to tu jmenuje?

Simona: Zatim nijak.

Bejk: Mohlo by se to tu jmenovat podle tebe… U tukana.

 

Saša: Kočky ve zverimexu došli, měli jenom krmení.

Iva: Jaký krmení?

Saša: Myši.

 

Iva: Myš se mámě taky nebude líbit.

Saša: Jenže mně taky ne, má takovej plešatej vocásek!

 

Tomáš: Stalo se něco?

Pan Stodola: Nic, ale mohlo, ten uličník mi vlez světlýkem až k hadům!

 

Pan Stodola: Mezi náma haďákama se říká: Ten, kdo si nezalígruje světlík, tak si koleduje vo malér.

Tomáš: Ty víš, Bejku, že Bourák Tom je ten poslední, kdo by ti zakazoval hrát si s hadama.

Iva: A ha, ha, ha, ha, ha.

Tomáš: Co?!

Iva: Nic, nic, jenom sem si vzpomněla na jednoho týpka, co v Tatrách utek před užovkou.

 

Bejk: Táta říkal, že si prej hadem umlátil soba, Bouráku Tome?

 

(Tomáš hodil Ozzákovi do pokoje hada)

Iva: Dyť tam je Ozzák!

Tomáš: Ježíš Maria!

(Ozzák vyleze)

Ozzák: Proč po mně házíte hady?

 

Pan Stodola: No jo, jak mi haďáci říkáme: Kde je ježek pánem tam je s hadem ámen.

 

Bejk: To je kakao?

Tomáš: Jo, to je kakao!

Bejk: Že bych ho taky začal pít?

Tomáš: To bys byl, ale velkej tvrďák, Bejku.

 

(Simona vyděsila svoje děti hadem)

Simona: No teda! Tohle kdybych věděla, tak sem si ho pořídila už dávno.

Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz