(Tomáš nafukuje matračku)

Iva: Neni to trochu brzo?

Tomáš: Na dovolenou se člověk musí připravovat průběžně.

 

Iva: Loni ses na tu dovolenou připravoval už vod dubna a stejně sme se z Vídně vraceli pro pasy.

Tomáš: No neměl sem věřit Ozzákovi, že dal ledvinku do auta.

Iva: Měl si věřit mě, že do Chorvatska pasy nepotřebujem.

Tomáš: Hele, jistota je jistota.

Iva: Jistota je, že to tam zase bude děsný.

 

(Pacovští jedou do Chorvatska)

Tomáš: Teda neřikám, že Skrpčič je nějaká riviéra, ale víš, že se kvůli Ozzákovi musíme vyhýbat větším turistickým centrům.

Iva: Takže každém rok trčíme v díře, kde neni ani vobchod.

Tomáš: Ale ani policejní stanice!

 

(Pacovští jedou do Chorvatska)

Iva: Tati, pojeďme letos někam jinam.

Tomáš: Co bych řekl pani Livince? Víš jak nás má ráda.

Iva: Tak, že nám vždycky dá nejhorší pokoj a za lehátko chce 10 kuna!

 

(Pacovští jedou do Chorvatska)

Iva: Jéžiš, to bude vopruz.

Saša: Ty si jenom pořád stěžuješ.

Iva: Dva tejdny mího života v největší díře světa!

Lexa: Dyť pan Ozzák řikal, že je tam diskotéka?

Iva: 3 kiláky daleko je benzínka, kde hraje rádio.

 

Saša: Ivo, ty máš dvoudílný plavky?

Iva: Jo, ale táta vo tom neví!

Lexa: Pan Ozzák ti je voblíká?!

 

(Simona přinese Saša limonádu)

Lexa: Mami?!!

Simona: Je úterý, dneska pije Saša.

Lexa: Super!

(Iva se podívá na Lexu tázavým pohledem)

Lexa: Já jim.

 

(Simona pojede na dovolenou)

Lexa: Tři ložnice, barevná televize, lednička a koupelna! S vanou!!!

 

Saša: Maminka říká, že dovolená s dětmi není dovolená.

Simona: Sašo, jak tohle můžeš říct?! Dyť sme byli.

Lexa: Jo, jeli sme autobusem.

Saša: 363kou na konečnou, když to byl spíš vejlet.

Lexa: Nebyl spali sme tam!

Saša: Na zastávce, protože nám to jelo spátky až ráno.

 

(Simona jde na dovolenou)

Lexa: Ségra, nebuď blbá! Dyť budem doma úplně sami, můžem si domu chodit kdy chcem, dělat si co chcem a nikdo se o nás nebude starat.

Saša: Lexo, tak je to už teď.

 

(Ozzák přijde do hospody)

Ozzák: Ivuško, matrace je přilepená ke stolu… to znamená, že zase jedeme do Jugošky… a to se napijem!

 

Iva: Strejdo, kolikrát ti mam řikat, že v Chorvatsku žraloci nežijou?! To si noviny vymejšlí, protože je léto a nic se neděje.

Lexa: Děje, zavlažujou se vokurky.

(Pacovští jedou na dovolenou)

Ozzák: Dyť von to ten brácha taky nemá jednoduchý, auto kvůli nám brácha narve pivem…

Iva: To snad kvůli tobě!

Ozzák: A kvůli tobě se zas naučil Jugošsky!

Iva: Alkoholik, šílenec, neznem a nezaplatim, se naučil kvůli tobě.

Ozzák: No počkej, kvůli tobě se taky pár slovíček nabifloval.

Saša: A jaký?

Iva: Nepude, nesmí, netančí.

 

(Tomáš domlouvá dovolenou)

Tomáš: Dyť víte jak sem nervózní, když někdo poslouchá, jak telefonuju chorvatsky.

Marcelka: Nervózní musí být lidi, kteří s vámi mluví.

Tomáš: Proč myslíte?

Marcelka: Třeba proto, že si pletete nashledanou a vítáme vás.

Tomáš: Vy ste poslouchala?!

Marcelka: Křičel ste jak na lesy!

Tomáš: Tak ste si měla zacpat uši!

Marcelka: To bych pak neslyšela, že si místo na srpen objednáváte pobyt na autobusové nádraží.

 

Simona: Hele, nepříjde ti, že se Saša chová nějak divně?

Tomáš: Normálně jí.

Simona: Vo to nejde, je na ní řada., ale tak jako divně kouká…hh…úplně mi z toho de mráz po zádech. A ta kniha co mi dala (Bez dcerky neodejdu), podle názvu evidentně scifi, ale sem na dvacáté stránce a roboti nikde!

 

Tomáš: Ježiš, tak tu Sašu na tu dovolenou sebou vem, dyť je to hezký, když je rodina na dovolený spolu.

Simona: Nejsi robot, že ne?!

 

(Saša namalovala na talíř kečupem srdíčko)

Simona: Áááááááááááááááááááááá.

 

(Simona říká, že tam, kam jezdí na dovolenou, jsou kormoráni)

Tomáš: Tak kam ty jezdíš na dovolenou?

(Simona se podívá na láhev)

Simona: Ee, Božkov.

Tomáš: Tam sou kormoráni?

Simona: No jo, ty potvory sou všude!

 

(Ozzák čte z novin)

Ozzák: Ty jo, na Bruntálsku zase utekla puma, to už je třetí tenhle tejden!

 

Tomáš: Bude to krásná dovolená.

Iva: Takže letos jedeme jinam?

 

Ozzák: Bude rodinná porada?

Tomáš: Jo

Ozzák: Tak já du.

Tomáš: Nika, mam tady seznam úkolů!

Ozzák: Uka…páni podivej jak se tatínek stará…tak já du.

 

(Tomáš čte úkoly před odjezdem na „prázdniny“)

Tomáš: Tak já začnu u tebe.

Ozzák: Proč u mě?

Tomáš: No tak já sem myslel, že spěcháš.

Ozzák:Ale nesnáším, když se začíná u mě, začni u někoho jinýho nebo to vem podle abecedy.

Tomáš: Dobře, Františku…

Ozzák: Jsem Ozzák!!!

Dobře začnu tedy u sebe: Tomáš, což je náhodou v abecedě až po O!

 

(Tomáš čte ze seznamu věcí, které je třeba udělat, před odjezdem na dovolenou)

Tomáš: Tomáš – na dálnici nezapomínat na nejnižší povolenou rychlost.

Iva…

Iva: Počkej, to je všechno.

Tomáš: No…kromě tý pokuty za zdržování kombajnu tady nemam nic.

 

(Tomáš čte ze seznamu věcí, které je třeba udělat, před odjezdem na dovolenou)

Tomáš: Iva – zabalit svetry…

Iva: A co kdybychom letos nepřekračovali Alpy vrchem?

 

(Tomáš čte ze seznamu věcí, které je třeba udělat, před odjezdem na dovolenou)

Tomáš: A teď ty brácha 1. nesmát se Chorvatčině

Ozzák: Pch, ch, ch…

Tomáš: Ty, přestaň!! Když chceš jat s náma, tak musíš pochopit, že slovíčko Pičulin, je tam normální jméno!

 

Tomáš: A kdo měl na hranicích nepřiměřený množství alkoholu?!

Ozzák: Co je na 300 lahváčích nepřiměřenýho?

 

Tomáš: A dost! Iva ve svetru i přes hranice a Ozzákovi letos berem maximálně čtyři basy!

 

Iva: Takže jako Ozzák nejde na dovolenou?!

Tomáš: No…aspoň na sebe budeme mít víc času my dva.

(Iva uteče do pokoje)

 

Saša: Ivo, už ste šli do toho Mikra?

Iva: Ještě ne, teprv otci zaběluju ty luchmeety.

Saša: On je nemá rád?

Iva: Právě že má.

 

Saša: Ty se na tátu zlobíš?

Iva: Jak bych mohla! Dyť mě bere na senzační dovolenou, pořád spolu, sami dva… rodinná idylka.

Saša: Ty se máš.

 

Iva: Nechceš jet s náma na dovolenou?

Saša: Ne, mi tady s Lexou musíme zůstat.

Iva: A proč?

Saša: Když to je blbý…

Iva: Tak mně to můžeš říct.

Saša: Když maminka říkala, že to nesmim nikomu řikat.

Iva: No to holt nedá nic dělat.

Saša: Musim vařit pro skřítky.

 

Saša: Maminka říká, že má na starosti skřítky a když je na dovolený tak jim musim vařit já.

 

Iva: Ty si vážně myslíš, že k vám choděj jíst skřítci?!

Saša: Nechodě… já jim dávam za dveře.

 

Iva: A co Lexa, ten těm skřítkům stele postýlky?

Saša: Ne ten má na starosti odhánění netopýrů.

 

Simona: Tak jak šla ta rodinná porada?

Tomáš: Nejradši bych jel sám!

Simona: Takže nejsi robot.

 

(Iva si nechává překládat věty do Chorvatčiny)

Iva: Odpusť, to je můj otec.

Saša: Izvini to ja moj otac.

Iva: Až půjdu na záchod uteču za tebou.

Saša: Ivo!

Iva: Rychle nebo budou skřítci o hladu!

 

Ozzák: Ivo, berete na tu dovolenou harpunu?

Iva: Ne, bereme kanastu.

 

(Tomáš a Iva jedou na dovolenou)

Tomáš: Jo, ještě něco, půjdeme tancovat. Marcelka říkala, že Zoran v den našeho příjezdu otvírá v Krpčiči dům pro seniory!

 

Iva: Sašo, já půjdu na candrbál!!!

Saša: Ty se máš!

 

Iva: Asi budu ještě potřebovat něco přeložit: Nešahej mi na zadek ty starej prasáku.

 

(Iva změnila dopis, který se měl poslat do ubytování, kam Pacovští jedou na „krásnou“ dovolenou)

Tomáš: Marcelko, řekněte co bylo na tom listu napsáno.

Marcelka: Přijedeme jako vždy akorát ve dvou.

Tomáš: A přečtěte co tam je teď.

Marcelka: Dovolenou rušíme, nepřijedeme už nikdy, jestli se nás pokusíte kontaktovat, osel to nepřežije.

 

Ozzák: Já nejedu, protože si mě nechtěl vzít s sebou!

Tomáš: Já sem nechtěl vzít pivo!!!

Ozzák: Neni pivo, neni brácha, za osm bas pojedu…

Tomáš: No tak dobře!

Ozzák: …a beru harpunu a trojzubec!

 

(Pacovští jedou na dovolenou v autě)

Tomáš: Hele, protěž.

Iva: Tak že bych jí utrhla, prošla se a počkala na vás nahoře?

Tomáš: Ivo, přestaň!

 

(Tomáš je naštvaný a pustí rádio, pravděpodobně tam hraje dechovka)

Tomáš: Chci chvilku klidu!

Ozzák: Tak já ti to vypnu.

 

(Pacovští jedou na dovolenou v autě, už přejeli Alpy)

Tomáš: Ten zatracenej kombajn mě voslepuje.

Iva: Ježiš, tak ho pusť!

Tomáš: Ne, já mu ujedu!

Rádio: A jsme zpět v českém vysílání rádia Jadra…

Hlášky sepsal: Šimon – Erich Jelínek (Kolbenova)
E-mail: simon-erich@baa.cz